Byla jednou koťata, Austrálie
Další písnička je z večerníčku Byla jednou koťata .
Kdo a kdo a kdo to je,
co to kolem brousí,
kdo si nedá pokoje,
všude strká vousy.
/:Či a či a čičiči,
jsou to kluci kočičí.:/
Jede auto z kopečka,
cesta není hřiště,
jestli nemáš kolečka,
nehraj si tam příště.
Tam, kde auto vyletí,
není hřiště pro děti.
Kdo si smůlu vyprosí,
ten se smůly dočká,
smůlu pátek nenosí,
ani černá kočka.
Jestli nejsi nešika,
smůla se tě netýká.
Zapište si za uši,
ať to dobře víte,
že nikomu nesluší,
uši neumyté.
Myjem, myjem, každý den,
ušmudlanci z kola ven.
Jak se říká klukovi,
který na zeď kreslí,
pojď se vsadit, že to ví,
každé mrkně z jeslí.
Jedna, dva, tři, čtyřu, pět,
je to přece kazisvět.
Teď budeme opět trochu cestovat a do Austrálie .
- To neznáme klokany, hopy, hopy hop,
jsou to velcí skokani, hopy, hopy, hop.
Skáčou, skáčou po buši, hopy, hopy, hop,
s kapsou jim to moc sluší, hopy, hopy, hop.
R.: V Austrálii, v Austrálii, zvířata i lidi žijí,
v Austrálii, v Austrálii, pro všechny je místa dost.
- Na šířku i na podýl, cvaky, cvaky, cvak,
překousne tě krokodýl, cvaky, cvaky, cvak.
V řece vždy tě dožene, cvaky, cvaky, cvak,
a potom tě sežere, cvaky, cvaky, cvak.
R.
- Ptakopysk to není pták, klapy, klapy, klap,
vejce ale snáší rád, klapy, klapy, klap.
Vesele se potápí, klapy, klapy, klap,
a je hodně chlupatý, klapy, klapy, klap.
R.
A navšívíme i prérii, kde sídlí Indiáni .
My bydlíme v tee-pee,
máme luky, šípy.
Od sluníčka rudá kůže,
Indián, ten všechno může.
Třesou se bizoni,
když jedem na koni.
Jak kojoti zavyjí,
projíždíme prérií.
Není-li co na talíře,
ulovíme velké zvíře.
Pakliže se zadaří,
tak se uvaří.
